Olympijský den. Však ony se Vám ratolesti doma samy rády pochlubí svými diplomy.
POKLADOVKA! Počasí bylo ideální, vzdálenost pochodu přiměřená a poklad grandiózní. Žádná zranění, krom jednoho bodnutí včelou, ale ani puchýře se nekonaly. Táborníci všechny úkoly a zprávy zvládli naprosto s přehledem a truhly s pokladem objevili rychle, akorát na brzkou večeři vyhlášené kuře na paprice.
Ráno nebylo sice slunečné, ale i přesto se děti těšily na rozcvičku a soutěžily, čí oddíl bude nejdříve nastoupen. Všichni měli takový hlad, že se sešli bleskovou rychlostí a hnali se na snídani, kde všechno snědli, málem i kuchařky. Na ranní nástup se nikomu moc nechtělo kvůli špatnému počasí, ale po malé chvíli jsme se sešli v požadovaném plném počtu a společně zahájili den. Po nástupu museli všichni povinně uklízet, aby to tu nevypadalo jako u nepřátelských prasátek. Když už si tedy všichni uklidili, začali oblíbené sporty přehazovaná a vybíjená. Sice stále nesvítilo slunce, ale bylo příjemné teplo. Všechny oddíly hrály v duchu fair-play a podle všech pravidel. Děti se u toho náramně bavily a mimo menších škrábanců a odřenin z boje se naštěstí nic vážného nestalo. Když děti dosoupeřily ve sportovních aktivitách, začalo nám pršet. Za minutu dvanáct se schovaly do budovy, kde už na ně čekal vynikající oběd. A protože po obědě stále pršelo, tak děti trávily společně odpolední klid v konírně. To byl ale chaos a hluk, klid to tedy nepřipomínalo ani zdálky.
Po odpoledním klidu následovala svačina a etapová hra, která se odehrávala na nedalekém hřišti. Na začátku etapové hry nám sice opět začalo pršet, ale za nedlouho vysvitlo slunce a drželo se nad námi po celou dobu, dokud jsme nedošli zpět do tábora. Protože etapová hra trvala celé odpoledne, byla hned po příchodu do tábora vyhlášena příprava na večerní nástup. Až na příliš zaseknutou sekeru ve špalku, která nešla vedoucímu dne odseknout, aby mohl ukončit jedenáctý táborový den, vše proběhlo, jak mělo. Po nástupu ještě některé oddíly dohrávaly sporty a pak se nachystaly na další program, což byla hra business. Tato hra se odehrávala v areálu tábora a spočívala v tom, že si děti musely vymyslet různé stánky. Někdo měl stánek s občerstvením, někdo masážní stánek a jiný zase stánek s líčením. Vedoucí a instruktoři dostali „peníze“ a ty utrácely za tyto aktivity. Který stánek měl nejvíce vydělaných peněz, ten vyhrál. Hra trvala až do večerky a děti si to náramně užívaly. Potom s přáním dobré noci všechny ulehly. Den začal opět náročným vstáváním. Po obvyklé snídani rohlíku s máslem se děti rozdělily na dvě skupiny. První jela na výlet a druhá zůstala v táboře a měla kroužky. Děti, které byly na výletě, si jej velice užily. Byly v lanovém centru, kde byly v lezení lepší než jejich instruktoři, se kterými se na lana vydaly. Dále si výletníci vyzkoušeli čtyřkolky a koně. V táboře zatím děti tančily s programátorkou Judit a nacvičovaly taneční kreace, které byly později zužitkovány i na večerní diskotéce. Na dětech bylo vidět, že si to náramně užívaly a choreografii měly bezvadně sehranou. Dále zde byl také kroužek kosmetiky, kterému velela vedoucí Martina. V tomto kroužku si dívky na sebe nanášely vrstvy makeupu, očních stínů a všech ostatních holčičích zkrášlovacích prostředků. Skupina, která zůstala v táboře, měla oběd jako vždy a hrozně se na něj všichni těšili. Zaskočilo je ale, že na oběd byla hrachová kaše. To jim trochu ztuhl úsměv na tváři. Snažily se hrdinně a snědli, co nejvíce mohli. Po obědě se děti v táboře uchýlily do svých stanů či pokojů a těšily se polednímu klidu. To se však nedalo říci o instruktorech, kteří museli pracovat na odpolední zábavě, kterou byla další etapová hra. Předtím se však musela sklidit hra předchozí, která se hrála v okolí celé Uhelné. Po přípravách na etapku se vrátila skupina z Jeseníku. Na výletě se neobědvalo, a proto se všichni rozběhli rovnou do jídelny, kde se však stejně rychle zastavili, protože zjistili, že je čeká ona hrachová kaše.
Když se blížil večer, etapová hra mohla začít. Hra byla velice náročná, zvláště pro instruktory. Děti měly za úkol běhat na vyhrazeném hřišti a chytat instruktory převlečené za prasata. Tato bojovka si naneštěstí vyžádala i jedno zranění. Instruktorka Denča špatně došlápla a natáhla si sval na noze. Na nástupu byla jedna věc velice nezvyklá, instruktor Vašek nástup absolvoval převlečený za dívku, jelikož prohrál sázku. Chvíli po nástupu přišla obrovská bouře, která způsobila paniku po celém táboře. Instruktoři běhali na dešti a obětavě zavazovali stany, které se kvůli velkému větru rozvázaly. Během bouře byla také asi na hodinu přerušena dodávka elektrické energie. Netrvalo však dlouho a mohl začít večerní program dle plánu. Děti se přesunuly do konírny, kde je čekala diskotéka. Netrvala sice příliš dlouho, ale tanečníci si ji jako vždy užily. Poté se již pískla večerka a děti museli jít zalehnout do svých postelí. Tak skončil 10. táborový den. Dnešní rozcvička byla lehce komická. Jedna mladá slečna z 1. oddílu si při dřepech utrhla poněkud „hlasitou“ ostudu, nicméně všichni včetně ní to brali s humorem. Den začal velmi krásně a i počasí nám konečně vycházelo. Po každodenním nástupu nás čekaly kroužky a sporty, které děti velmi bavily. Špunti měli na výběr rukodělky, tancování nebo kutilství, každý si našel svůj nejoblíbenější kroužek. Děti si v rukodělkách vyráběly různé přívěsky, v tancování se naučily nové pohyby a otočky a v kutilství natírali skříňky, které zde vyrobili. Po kroužcích a sportech následoval vydatný oběd, který všem velice chutnal a nebylo tak ani moc zbytků pro prasátka (sousedovy skutečná, nikoliv ta zelená).
Po poledňáku následovala etapová hra, ve které se pátralo po cestě k místu, kde oddíly našly klíč k bráně od hradu. Avšak nebylo to tak jednoduché. Když vybraly cestu špatnou, musely se vracet zpátky na rozcestí a vybírat znovu. Bylo to záludné a pro některé zbrklé i vyčerpávající, ale nakonec každý oddíl našel svůj klíč k hradu. Tuto etapovou hru vyhrál 4. oddíl. Konečně! Radost měli obrovskou, ačkoliv stále drží poslední místo. Dobře však vědí, že nic není ztraceno a v žádném případě se nevzdávají. Celý den jsme se měli moc dobře, krásná procházka, slunečné počasí a spousta her, co více si přát? Po večeři nás čekal táborák. Zpívali jsme spoustu známých písní, některé trampské, ale i současné populární. Hrály se hry a dětem se ve tvářích mihotaly oranžové záblesky plápolajícího ohně. Po táboráku šly už děti spát. Pokud by Vás milí rodiče zajímalo, jaká krásná příroda obklopuje Vaše děti zde v Rychlebských horách, přidávám pár fotografií z výletů, které letos podnikáme nezávisle na dětech a programu jen s mojí ženou Mončou, naší téměř jeden a půl roční dcerkou Natálkou a mopsicí Elčou. Když člověk nekouká jen pod nohy, ale občas i zvedne zrak do korun stromů nebo zaostří více do dálky, naskytnou se tu velice zajímavé scenérie, potkáte nezvyklé živočichy a nebo vás překvapí některý z výsledků lidské tvořivosti a fantazie. S přáním pěkného dne Vás zdraví táborový kronikář Vašek.
Neděle je dětmi milovaný den, protože je budíček posunutý později o půl hodiny, protože se nemusí na rozcvičku. Po snídani následoval jako vždy ranní nástup, kde se vyhlásilo sanitární dopoledne, což znamená velký úklid celého tábora. Uklízelo se jako o život. Větraly se spacáky, skládalo se oblečení v kufrech a taškách, zkrátka na pokojích, ve stanech a dokonce i v domečku, kde bydlí instruktoři, se udělal pořádek. Protože byly děti moc šikovné a úklid zvládly docela rychle, zahrály si spolu oddíly ještě dopoledne přehazku a vybíjenou.
Po obědě a poledním klidu si táborníci zaslouženě odpočinuli a za půl hodinky už zase čile běhali po táboře. Na etapku číslo 6 jsme vyrazili do lesa. Čekala tam na nás samotná hra Angry Birds, která se hrála vlastně skoro stejně, jako se hraje na mobilních telefonech. Mezi stromy byl napnutý prak, kterým se vystřelovali plyšoví ptáci a sestřelovala se kartónová prasata. Večerní nástup proběhl jako každý jiný den, až na to, že mi (slova instruktorky Rádi) jeden nejmenovaný návštěvník Pavel zabouchal sekeru kladivem a já se s ní na konci nástupu musela prát, jako se tahal dědeček s řepou ve známé pohádce. Na večer nebyl tentokrát společný program, ale osobní volno, kdy se děti mohly věnovat rozmanitým aktivitám od čtení, přes karban, deskovky až po házení s míčem, kopání s merunou, nebo se podívat v konírně na pohádku. Po rozcvičce, kde se pořádně děti protáhly, si všichni vyčistili zuby a seřadili se na snídani. Řadí se dle toho, které oddíly nastoupily nejdříve na rozcvičku. Hlavní vedoucí David zařídil pro děti zajímavé vyplnění dopoledního programu, čímž byl skákací hrad. Mělo to ale jeden háček, děti si totiž musely před vstupem na hrad ještě uklidit pokoje, jelikož to tam vypadalo jako po výbuchu několika kufrů a pokoj byl plný rozházených textilních šrapnelů. Až si děti uklidily, mohly ihned vyrazit hopsat na hrad. Sedmičlenné skupinky se postupně na hradě střídaly a o kotouly a radostné skoky nebyla nouze. Když došla Gumídkům hopsinková šťáva, první tři oddíly se šly osprchovat a zbývající dva si zahrály přehazku. Po obědě si děti jako každý den šly lehnout, aby nahnaly síly na odpolední hru.
Díky krásnému chvílemi až horkému počasí se celý tábor vydal vstříc zatopenému lomu Pelnář za osvěžením. V lomu děti však objevily něco, co nečekaly. Kousek od břehu se vyvalovalo zelené prasátko s bednou jejich drahocenných vajíček plovoucí vedle něho. Děti se tedy s bojovným nadšením vrhly na misi s cílem získání vajíček zpět. A jelikož prasátko nedávalo pozor, stačilo si pro vajíčka pouze doplavat. Na pomoc plavcům i neplavcům přiběhli instruktoři, kteří dohlíželi na to, aby žádný účastník nevypadl z naší nafukovací loďky. Podařilo se! Po tomto dobrodružství jsme šli do tábora připravit se na soutěž TVOJE TVÁŘ MÁ ZNÁMÝ HLAS. Nastala osmá hodina a instruktoři přestrojení do kostýmů slavných osobností (Kristina Aguilera a Pitbull, Dan Nekonečný, Ylvis, Bruno Mars, LMFAO, Byonce, Selena Gomez, Megan Trainor) předvedli své vynikající a zábavná vystoupení. Nejpovedenější celebritou se stal Ylvis, se svým songem The Fox. Zatím, co se děti bavily, se pro ně venku chystal ohňostroj, slavnostní ukončení dnešního povedeného dne. Den začal pro všechny příjemným překvapením v podobě krásného slunečného rána. Po několikadenním poprchávání a mračení to byla příjemná změna. Po rozcvičce na ranním nástupu jsme se dozvěděli bližší informace o plánovaném pěším výletu do Javorníku. Jelikož děti věděly, že je čeká dlouhá a namáhavá cesta, po snídani se všechny šly připravovat. Nabalit pláštěnku, pití, svačinu a kapesné zabralo výletníkům tolik času, že jsme nakonec vyrazili až kolem desáté. Cesta byla bezproblémová do doby, než jsme zjistili, že lesní pěšina je pokryta bahnem nebo mokrou trávou. Děti však toto vůbec jako překážku nebraly. Potom, co jsme zahnali hlad a žízeň, jsme vyrazili dále. Došli jsme k nově zrekonstruované Tančírně. Tam vznikla naše první společná fotka z tohoto výletu. Někteří tušili, že nás čeká nejtěžší úsek, čímž byl strmý půl kilometrový výstup na Čertovy Kazatelny. Během zdolávání kopce někteří pochybovali o tom, že svah překonají. Avšak s podporou („Makej!“ nebo „Zaber!“) od nás instruktorů a vedoucích to děti úspěšně zvládly.
Myslím, že pak všichni uznali, že dřina stála za ten krásný výhled na zdejší malebnou krajinu Česko-polského pohraničí. Zde se všichni opět společně zvěčnili na snímku a po focení jsme pokračovali v tůře. U kapličky sv. Antonína se děti osvěžili u místního pramene a vyrazili na poslední část výpravy směrem do Javorníku. Na Náměstí Svobody v Javorníku jsme přišli přes Jánský vrch s rozsáhlým parkem a stejnojmenným zámkem. Od zámku už jsme jen seběhli schody dolů na náměstí a vrhli se na nakupování věcí, které nám nezbytně chyběly (bonbóny, lízátka, sušenky... ). Rozchod byl hodinu a pak jsme z náměstí vyrazili na cestu zpátky do tábora. Zvolená cesta byla pro některé naše výletníky šťastnou zprávou, protože jsme se vraceli nejkratší možnou cestou. V táboře si daly děti pozdní oběd a nutný odpočinek. Po něm hrály přehazovanou a jiné sporty. V sedm hodin jsme povečeřeli a pak se přesunuli do stodoly na film Zootropolis. Film skončil právě včas na večerku. „Dobrou noc“ "Budíček, rozcvička!" - na tuto větu se dnes ráno těšili všichni nedočkavci. Po řádném protáhnutí všech částí těla následovala vydatná snídaně vajíčková pomazánka, chléb a čaj. Po snídani musely být děti nachystány na výlet do lanového centra, na čtyřkolky a na jízdu na koních. Odbila půl desátá hodina, lampa už nesvítila a mini autobus právě dojel do tábora pro adrenalinové nadšence. Po příjezdu do zábavního parku se děti rozdělily do skupinek podle jejich výběru aktivity. Na koních si projely skoro celý lesík a mohly se dozvědět něco málo o péči o koně. Jiné děti se prvně naučily ovládat čtyřkolku a poté se mohly divoce projíždět po vyznačené trase. V poslední aktivitě lanovém parku si děti mohly vybrat jednu ze tří barevně značených drah rozdělených dle délky a obtížnosti. Všichni si vybrali dráhu střední, za což byli vděční hlavně instruktoři, protože ti museli dráhu prolézt spolu s dětmi. Po úspěšném absolvování všech těchto aktivit jsme se vrátili zpět do tábora. Nutno podotknout, že bez úrazu!
V táboře na nás nedočkavě čekali ostatní, kteří na výletě už byli, nebo teprve pojedou. Právě oni měli zajištěný program v táboře. První náplní v programu byly kroužky. Pro dnešek to byly rukodělky a kadeřnický kroužek, který tu sklízí velký úspěch. Dále společenské hry, jako byly například židličky a jiné. Kvůli velkému vedru se rozhodli vedoucí pro radikální řešení. A tím byla vodní bitva! Protože návrat výletníků byl výrazně pozdější, než se čekalo a překvapila nás silná prudká přeháňka, naplánovaná etapka byla přesunuta na jiný den a děti měly osobní volno. Po něm měly slíbenou diskotéku, na které se dokázaly unavit tak, že sotva došly do postele. |
|